Jaký bude letošní rok v nizozemské ekonomice? Dvakrát lepší. Možná.

Nizozemskou ekonomiku letos možná čeká až dvojnásobný růst, takže čeští exportéři se mohou těšit. Jedinou vadou na kráse je, že ve světě, ale také v Nizozemsku roste počet rizikových faktorů, které mohou tento slibný růst ohrozit.

Jeden o trochu starší a zkušenější kolega mi kdysi říkal, že musím psát jako Čapek – „jasně, stručně a hezky“, což je samozřejmě velká výzva. Bohužel, už na MZV nepracuje, protože mu neobnovili bezpečnostní prověrku, takže to s ním nemohu zkonzultovat. Jiný kamarád, profesí novinář, mi poradil „méně čísel, odborných výrazů atd.“, takže se budu snažit, protože mým cílem stále zůstává min. 1 000 čtenářů a karma větší než deset…J

Stručně by se dalo napsat, že dvakrát lepší než vloni a to doslova. Podle CPB (Netherlands Bureau for Economic Policy Analysis - http://www.cpb.nl/en/number/cpbs-short-term-forecasts-december-2014)  byl růst HDP v r. 2014 tři čtvrtě procenta (to je zatím samozřejmě pouze odhad) a letos by měl být přesně dvojnásobný – jedno a půl procenta. A ostatní klíčové indikátory by se měly také zlepšovat. Export poroste, ale, a to je velmi důležité a zajímavé pro české firmy, import ještě více! Inflace by měla zůstat nízká, ale mzdy by měly růst. Počet nezaměstnaných by měl konečně klesnout a vládní deficit bude pravděpodobně také klesat.

Komplexně, v číslech a grafech to můžeme pěkně vidět na stránkách OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). 

http://www.oecd.org/economy/netherlands-economic-forecast-summary.htm

Obr. - Srovnání klíčových indikátorů pro Nizozemsko, ČR, SRN a OECD

Proč Německo? Protože stejně jako v případě ČR míří největší část exportu z Nizozemska do Německa. Proto mi trochu dělá starosti, že letos naši sousedé očekávají tak malý růst, naštěstí v r. 2016 by to mělo být zase lepší a také doufám, že analytici OECD i CPB s tímto faktorem počítali.

Ale co další rizikové faktory? Bude uzavřena dohoda o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství mezi EU a USA (TTIP)? A v jaké formě? Přinese Nizozemsku a ČR očekávané výhody (zvýšení exportu do USA a celkový pozitivní impuls pro naše ekonomiky) nebo spíše nevýhody (negativní vliv na výrobu automobilového průmyslu v EU - vzhledem k tomu, že stávající tarify aplikované v EU v tomto odvětví jsou téměř osmkrát vyšší než v USA)?

Jak se bude vyvíjet situace v Rusku a vzájemné sankce? Nizozemsko očekávalo relativně vysoký dopad na aktivity svých potravinářských a zemědělských firem, což potvrdily např. i nedávné zprávy z největší nizozemské mlékárenské firmy CampinaFriesland, které klesl zisk. Naopak, na celkových statistikách se to zatím tolik neprojevilo (http://www.cbs.nl/en-GB/menu/themas/internationale-handel/cijfers/extra/internationale-handel-top-tien.htm - poslední data z října 2014), ale můžeme předpokládat jistou setrvačnost obchodu a hlavně, co když se konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou bude ještě zhoršovat?

A co ceny energií – samozřejmě zejména ropy, ale také zemního plynu nebo elektrické energie? Pravděpodobně nikdo se neodváží seriózně odhadovat, jak se bude dál vyvíjet cena ropy, která je ovšem největší položkou niz. importů a v rafinované formě také exportů, takže její současný výrazný pokles velmi ovlivňuje výši marží mnoha niz. firem a nejen Shellu. A co když nastane, resp. bude pokračovat, nějaký výraznější pokles i v cenách zemního plynu v Evropě? To by byla pro niz. státní rozpočet teprve špatná zpráva (vedle toho, že už bylo rozhodnuto o snížení těžby plynu v Groningenu o více než sedm procent, což znamená, že stát přijde o téměř miliardu EUR!).

Jak bude fungovat kvantitativní uvolňování, o kterém zrovna rozhodla ECB (Evropská centrální banka)? Mimochodem, niz. ministr financí a zároveň předseda Euroskupiny byl dlouho proti a změnil svou pozici teprve nedávno.  Nebude nakonec hodnota Eura příliš nízká, inflace příliš vysoká a nemůže vše skončit prasknutím další (finanční nebo realitní) bubliny? Nizozemsko je také velkým dovozcem ze zemí mimo Eurozónu, takže by ho příliš velký propad Eura mohl také poškodit!

A co daně? V rámci EU i OECD (BEPS - Base Erosion and Profit Shifting) vzrůstá tlak na Nizozemsko, aby upravilo svá příliš výhodná pravidla pro nadnárodní společnosti – viz aktuálně obvinění Evropskou komisí v případě dohod se společností Starbucks nebo detailně také http://romanholy.blog.idnes.cz/c/435244/Proc-firmy-radeji-investuji-a-plati-dane-v-Nizozemsku.html. Nepřijde Nizozemsko o svou pozici se všemi výhodami, které to přináší?

Politické problémy? Nizozemce čekají provinční volby v březnu 2015. Vládní straně PvdA (Strana práce) klesají preference, což zvyšuje jak napětí v koalici s liberální stranou VVD, tak ohrožuje křehkou jednotu uvnitř strany (nepřipomíná Vám to něco?). Naposledy se to projevilo např. ve sporu s bankami, které prý příliš nevybíravě lobují proti návrhu na povinné navýšení kapitálu, přestože v minulém roce měly zisky větší než pět miliard EUR.

Takže můžeme naši předpověď pro letošní rok shrnout asi takto – v případě zázraku může nizozemský růst překročit i dvě procenta, ale pokud by se negativně projevila všechna výše uvedená rizika, tak může být možná i menší než jedno procento?