Startupy a Venture Capital aneb jak zbohatnout?
1 Kvalifikace místo úvodu?
1.1 Kurz „Private Equity and Venture Capital“
Dne 29.12.2016 jsem úspěšně dokončil online kurz „Private Equity and Venture Capital“, což samozřejmě není bůhvíjaká kvalifikace, přestože kurz považuji za celkem dobře připravený a zajímavě přednášený (pokud vám nevadí trochu silnější italský přízvuk v angličtině prof. Stefana Caselliho z University Bocconi). Za pozoruhodné ovšem považuji, jak jednoduché je stát se posluchačem kvalitní přednášky v podstatě jakéhokoliv oboru a často v podání světové nebo aspoň evropské kapacity. A zadarmo! Případně za několik desítek eur, pokud na to chcete mít certifikát.
1.2 Knihy
Dalším „klasickým“ zdrojem mých znalostí jsou knihy:
- Ramsinghani, Mahendra. The Business of Venture Capital: Insights from Leading Practitioners on the Art of Raising a Fund, Deal Structuring, Value Creation, and Exit Strategies. Vol. 612. John Wiley & Sons, 2011 – ta se mi líbila hodně, některé příběhy (citace osobností) jsou pozoruhodné a stále aktuální.
- Feld, Brad, and Jason Mendelson. Venture Deals: Be Smarter Than Your Lawyer and Venture Capitalist. John Wiley & Sons, 2011 – kniha s trochu menším záběrem, ale zase napsaná s velkým přehledem, humorem a odlehčeným stylem – prostě příjemné a poučné čtení.
- Wilmerding, Alex, and Aspatore Books Staff. Term Sheets & Valuations-A Line by Line Look at the Intricacies of Term Sheets & Valuations, 2006 – budu detailně studovat pouze tehdy, až půjde o nějaký „deal“.
1.3 PROPEDy
Nemohu nezmínit „nejviditelnější“ část mých aktivit - projekty na podporu ekonomické diplomacie. Startupů se týkaly dva z nich – pochopitelně ty nejzajímavější:
- r. 2014 – „V4 Startups in the Netherlands“ - Úspěšná ekonomické diplomacie aneb žádná polemika s prezidentem
- r. 2016 - Pohádka o tom, jak jsem pomáhal českým startupům a potkal při tom prince
A nejlepší na tom je, že to nejsou pouze „zbytečné úřednické hrátky“, ale tyto projekty mohou a mají také své „happy-endy“ – vítězný český startup z r. 2014 - společnost Mews Systems letos získala investici přes 40 milionů korun od nizozemského investičního fondu Axivate Capital!
1.4 Kontakty
Mám to štěstí, že jsem ve svém dosavadním životě potkal spoustu zajímavých lidí a někteří z nich mají co do činění i se soukromým kapitálem a mohu se od nich učit a získávat další inspiraci pro oblast startupů a Venture kapitálu. Dovolte mi jmenovat pouze tři z nich:
- Jiří Hák, partner, Corpin a.s. - sponzor (Jirko, díky!) české účasti na Startup Garden & Global Investor Tour
- Michal Hanus, investor a partner, Chenen a.s. – zakladatel firmy Logos a hvězda pořadu Den D České televize
- HRH Constantijn van Oranje - Special Envoy StartupDelta – bratr nizozemského krále Viléma-Alexandra
2 Čtyři přínosy soukromého kapitálu
Dále uvádím hlavní přínosy soukromého kapitálu, které vám žádná banka ani úředník většinou nedá (dle kurzu „Private Equity and Venture Capital“).
2.1 Certifikát
Díky, většinou, dlouhému procesu vyhodnocování a „due diligence“ firmy, do které se má investovat, tak pozitivní rozhodnutí potvrzuje její vysokou kvalitu a dlouhodobou perspektivu.
2.2 Kontakty
Někdy to nejcennější, co může firma, společně s investicí, získat - kontakty, které mohou být přínosné v nejrůznějších oblastech podnikání a při získávání nových zákazníků.
2.3 Znalosti a zkušenosti
Většinou ve dvou kategoriích:
- „Soft“ – schopnost řídit firmu;
- „Hard“ – často technické znalosti a zkušenosti v daném oboru – důležité např. v high-tech, ICT nebo farmaceutickém průmyslu.
2.4 Peníze
Většinou se jedná o ten nejviditelnější přínos – finanční investice má pochopitelně vliv také na hodnotu společnosti a pozitivní efekt v nákladech na kapitál.
3 Čtyři startupové státy
Kde hledat inspiraci?
3.1 Silicon Valley: Planeta Startupů
Pochopitelně, musí se začít státem Kalifornie, resp. „Křemíkovým údolím“, kde se zrodily a fungují nejúspěšnější „startupy“ dneška – Apple, Airbnb, Google, Facebook nebo Uber.
Přiznávám, že název i celá tato podkapitola vychází z knihy „Silicon Valley: Planet Startup“ (2016) autorů Arne Maas a Peter Ester. V případě Silicon Valley se jedná o výjimečnou kombinaci institucionálních a kulturních aspektů. Mezi klíčové instituce patří vysoká koncentrace kapitálu (Venture Capital), špičkových univerzit a výzkumných center, vládní podpora a podpůrný eko-systém – právníci nebo poradci. Mezi hlavní kulturní aspekty Silicon Valley patří orientace na velké myšlenky a produkty – touha „změnit svět“; dobrá řešení nejsou dostatečná; skvělí lidé a skvělé nápady jsou všudypřítomné – „cítit ve vzduchu“; skvělá podnikatelská atmosféra a zároveň vysoká tolerance neúspěchu. Neúspěch – bankrot je pouze (nutným) krokem k finálnímu úspěchu, nikoliv celoživotní stigma.
3.2 Izrael: Národ Startupů
Kniha Start-up Nation (autoři Dan Senor a Saul Singer) hledá odpověď na otázku: jak je možné, že v Izraeli - v zemi, která existuje pouhých šedesát let, má 7,1 mil. obyvatel, nedisponuje žádnými přírodními zdroji, je obklopena nepřáteli a od svého založení je nepřetržitě ve válečném stavu - vzniká mnohem větší počet nových firem než ve velkých, stabilních zemích, které žijí v míru? Autoři popisují s využitím příkladů a příběhů předních izraelských podnikatelů a investorů, jak izraelská kultura, utvářená nutností překonávat nepříznivé podmínky, vyúsťuje v jedinečnou kombinaci novátorství a podnikatelského elánu.
Izrael není jen země, je to také určitý způsob myšlení. Zatímco jiné národy kladou důraz na korektní chování a pečlivé přípravy, Izraelci stavějí na první místo „chucpe“. „Když izraelský podnikatel dostane nový nápad, pustí se do jeho realizace ještě tento týden," říká výstižně jeden americký analytik. Za klíčové faktory hospodářského vzestupu této země lze označit izraelskou imigrační politiku, strategie v oblasti výzkumu a vývoje a povinnou vojenskou službu. Umožňuje tak porozumět důvodům, proč je mezi tituly obchodovanými na akciovém trhu NASDAQ zastoupeno více izraelských firem než firem z Evropy, Jižní Koreje, Japonska, Singapuru, Číny a Indie dohromady. Kniha dokládá, že z izraelského příkladu se mohou poučit nejen jiné země a národy, ale také jednotlivci, kteří chtějí vybudovat vzkvétající podniky.
Deset nejzajímavějších startupových společností v Izraeli.
3.3 Nizozemsko: Království Startupů
Název „Království Startupů“ je pro Nizozemsko opravdu charakteristický. Samozřejmě, Nizozemsko je stále království a, jak jsem naznačil výše, princ Constantijn je do nizozemského startupového ekosystému osobně zapojen jako šéf („Special Envoy“) klíčové organizace StartupDelta (stal se nástupcem jiné „královny“, bývalé eurokomisařky, Neelie Kroes) a byl také předsedou Startup Fest Europe. Ale ani ostatní členové královské rodiny se podpory podnikání neštítí, ba právě naopak, maximálně jej podporují např. při svých zahraničních cestách nebo při návštěvách podniků v Nizozemsku.
Dalšími důkazy úspěšného rozvoje startupového prostředí v Nizozemsku může být např. původně nizozemský nápad „Get in the Ring“, který se stal celosvětovou akcí nebo postavení Amsterdamu mezi evropskými startupovými „huby“ – na 4. místě (za Londýnem, Berlínem a Paříží). Neméně důležitý je také celkový objem Venture kapitálu, tento parametr umisťuje Nizozemsko opět na 4. – 5. místo mezi zeměmi EU s absolutní výší 180 mil. USD (viz OECD (2016), Entrepreneurship at a Glance 2016, OECD Publishing, Paris. DOI: http://dx.doi.org/10.1787/entrepreneur_aag-2016-en).
3.4 Česko: Země robotů, kiwi a antivirů?
A co Česko? Zůstaneme, resp. staneme se opět zemí „zlatých českých ručiček a chytrých hlaviček“, zemí robotů (zde myslím samozřejmě na Karla Čapka, ale také na Průmysl 4.0), kiwi (Kiwi.com, dříve známá jako Skypicker, internetová cestovní agentura – dnes pravděpodobně nejvíce rostoucí český startup) a antivirů (spojení dvou českých „unicornů“ – firem AVAST a AVG)?
Bohužel, dle výše uvedených parametrů (startupová centra nebo objem Venture kapitálu) zaostáváme nejen za Nizozemskem, ale také za ostatními zeměmi V4 i některými dalšími východoevropskými státy. Můžeme tak jen doufat, že u nás bude vznikat více nových a úspěšnějších startupů, které budou mít k dispozici dostatek kapitálu a zejména schopných lidí.
4 Doporučení
Jak tedy zbohatnout a/nebo být úspěšný?
4.1 Založit startup?
Dle všech příznaků i dle prof. Stefana Caselliho je dnes ideální doba pro založení vlastního startupu. Po celém světě, v Evropě a relativně i v ČR je k dispozici velké množství kapitálu a úrokové sazby jsou nízko nebo dokonce negativní. Neustále také vzrůstá zájem o alternativní investice, kam Private Equity a Venture kapitál pochopitelně patří a navíc rostou ekonomiky většiny zemí.
Založit startup je prostě ta nejjednodušší a zároveň nejsložitější (úspěšný „exit“ nebo dokonce „IPO“ – uvedení na burzu) věc na světě!
4.2 Založit fond?
To je o něco složitější, protož je k tomu třeba kapitál a/nebo schopnost přesvědčit investory, aby vám svěřily své prostředky. Nicméně, i zde existuje velké množství možností a úspěšných příkladů - Investiční fondy českých a slovenských miliardářů, aneb není fond jako fond.
4.3 Nečekat na Národní inovační fond?
To je typický český (úřednický) příběh – projekt, který se táhne již několik let. Přestože soukromí investoři si od tohoto nápadu většinou drží odstup, tak v zásadě je to dobrá myšlenka a pokud nedopadne úplně blbě její implementace, tak by mohl Národní inovační fond aspoň několika firmám pomoci k investicím a snad také k úspěšnému růstu a tedy i růstu celé české ekonomiky.
4.4 Přijet na RoboBusiness Europe 2017?
Na závěr si (opět) ohřeju vlastní polívčičku a zvu každého, kdo chce vidět, jak může vypadat naše budoucnost s roboty a AI, aby se přijel podívat do Haagu (místo původně plánovaného Delftu – změna zatím nebyla oficiálně potvrzena) na RoboBusiness Europe - největší evropský robotický kongres, který se zde bude konat ve dnech 19.-21.4.2017 (další detaily - Kdy nás převálcují roboti a umělá inteligence?). V ideálním případě zde bude k vidění také „Český pavilón“ (viz také Projekty na podporu ekonomické diplomacie), čímže se kruh uzavírá a já mohu odejít, resp. odjet na dovolenou.
Roman Holý
Proč potřebujeme dobré inovace a zodpovědnost?
Památce Václava Havla a Jana Sokola. A mým rodičům a rodině. Světem „obchází strašidlo, kterému“ (Havel, 2021) říkají „populismus“...
Roman Holý
Dvakrát 7 let aneb 14 pravidel pro život (a práci) na zamini
Tento blog popisuje, rádoby vtipným způsobem, mých 14 let na zamini a z toho vyplývajících 14 pravidel pro život a la Jordan Peterson.
Roman Holý
Google přesouvá licenční poplatky přes Nizozemsko v objemu cca 15 mld. EUR
Dne 21.12.2016 se objevila v nizozemském tisku (deník „Financieele Dagblad“) zpráva, že Google přesouvá licenční poplatky přes Nizozemsko v objemu cca 15 mld. EUR.
Roman Holý
Projekty na podporu ekonomické diplomacie aneb královské vánoční trhy v Nizozemsku
Přiznávám, že část výše uvedeného názvu je citací z příslušného metodického pokynu, za což se omlouvám, ale v pátek odpoledne / pondělí dopoledne už / ještě nemám dost fantazie a kreativity na něco lepšího.
Roman Holý
Kdy nás převálcují roboti a umělá inteligence?
Záměrně provokativní otázka, na kterou neexistuje ani jednoduchá, ani přesná odpověď. Osobně bych si tipl, že to nebude úplně brzy, tj. ani do roka, ani v příští pětiletce, ale do konce 21. století zcela určitě! Možná v roce 2035.
Roman Holý
Vybrané globální problémy z pohledu ekonomického diplomata
Tento blog byl v jiném formátu přednesen autorem v rámci „1st International Conference on Business Diplomacy“, která se konala na Windesheim University ve Zwolle 4.12.2015. Zpracovává „populárně-vědeckým“ způsobem vybraná témata.
Roman Holý
Pohádka o tom, jak jsem pomáhal českým startupům a potkal při tom prince
Tento blog je vlastně takovou pohádkou, jak jsme (čeští podnikatelé a já) vyrazili do velkého startupového světa a potkali tam nikoliv princeznu, ale nizozemského prince Constantijna, bratra krále Viléma-Alexandra....
Roman Holý
Zemědělská diplomacie v nizozemské praxi aneb jak to dělají ve světě?
V poslední době mohl pozorný čtenář médií narazit na zprávy typu „Stát hledá zemědělské diplomaty“. Samozřejmě, funkce zemědělských diplomatů nebo specifičtěji „zemědělských atašé“ není ve světě ani v ČR nic nového.
Roman Holý
TTIP – Příliš mnoho hráčů, příliš mnoho problémů?
Tento blog / článek se zabývá vybranými aspekty připravované dohody TTIP – vlivem různých hráčů na její podobu; modely a studiemi, které predikují její přínosy a dopady, a nakonec prognózami, kdy všechna vyjednávání mohou skončit.
Roman Holý
Jaký bude letošní rok v nizozemské ekonomice? Dvakrát lepší. Možná.
Nizozemskou ekonomiku letos možná čeká až dvojnásobný růst, takže čeští exportéři se mohou těšit. Jedinou vadou na kráse je, že ve světě, ale také v Nizozemsku roste počet rizikových faktorů, které mohou tento slibný růst ohrozit.
Roman Holý
Proč firmy raději investují a platí daně v Nizozemsku ...
... a ne třeba v ČR? Tento blog se věnuje (přímým) zahraničním investicím (FDI) a zejména placení daní nadnárodními společnostmi (MNEs).
Roman Holý
Úspěšná ekonomické diplomacie aneb žádná polemika s prezidentem
„V4 Startups in the Netherlands“ - úspěšný projekt ekonomické diplomacie – prezentace českých (Visegradských) startupů dne 25. září 2014 v Rotterdamu aneb žádná polemika s panem prezidentem Milošem Zemanem.
Roman Holý
Prázdninový, aneb z Haagu do Fríska, přes Výmar a Berlín zpět
Tento blog bude zcela „prázdninový“, resp. cestopisný, a jeho tématem budou především moje zážitky z dovolené, ale trochu ekonomie se do něj asi také dostane.
Roman Holý
Má ekonomická diplomacie (v Nizozemsku) a EU smysl?
Po úvodním, relativně dobře hodnoceném blogu (karma článku: 8,46 | přečteno: 695 x – děkuji všem laskavým čtenářům!), si dovolím začít trochu provokativně a snad se mi podaří skončit pozitivně.
Roman Holý
Už Vám nestačí německý trh? Pojďte do „Holandska“!
Pro úvodní blog se mi nabízelo mnoho témat. Jako nejzajímavější se mi zdály například výsledky sektorových analýz nizozemského zdravotnictví; akademického a výzkumného sektoru nebo energetiky, včetně dvou „mega-scénářů“ firmy Shell – zvítězí „oceány“ nebo „hory“? (viz http://www.mzv.cz/hague/cz/obchod_a_ekonomika/obchodni_investicni_a_inovacni.html) Zajímavé byly také dojmy z konzultací vrchního ředitele sekce ekonomické MZV Ivana Jukla nebo z návštěv nizozemských „center of excellence“, která tak skvěle realizují propojení vědy s businessem – Eindhoven (High-Tech a Philips), Leiden (Life Sciences), Wetsus (voda) nebo Wageningen (zemědělství a potraviny).
- Počet článků 16
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 548x
(tj. nikoliv hudebník - zdravím!)