Má ekonomická diplomacie (v Nizozemsku) a EU smysl?

Po úvodním, relativně dobře hodnoceném blogu (karma článku: 8,46 | přečteno: 695 x – děkuji všem laskavým čtenářům!), si dovolím začít trochu provokativně a snad se mi podaří skončit pozitivně.

Takže nejdříve se pokusím o odpověď na první „filosofickou“ otázku v nadpisu v obecné rovině – ano. Zde musím souhlasit jak s panem prezidentem Milošem Zemanem, tak s králem Vilémem-Alexandrem a snad nejvíce se „státním tajemníkem“ Johnem F. Kerrym - “Více než jindy, zahraniční politika je ekonomická politika”![1] To mimochodem svými činy i ve svém blogu velmi aktivně naplňuje americký velvyslanec v Praze, Norman L. Eisen.[2] Takže možná by otázka měla znít obráceně, tj. co má v diplomacii smysl, kromě ekonomiky? Samozřejmě, jsou takové oblasti, např. EU, lidská práva, konzulární služba nebo řešení konfliktů diplomatickou cestou, ale to jsou témata pro jiný blog, respektive pro někoho jiného.

A konkrétně v Nizozemsku? Upřímně řečeno, chápu názory, že ekonomičtí radové jsou v EU zbyteční (sám jsem si to taky trochu myslel, než jsem se hlásil do Haagu…). Máme „společný“ trh, jednotná EU pravidla a víceméně plnou (teoreticky) nebo aspoň částečnou (prakticky) svobodu pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu a většina informací je na internetu, takže by mělo být všechno jednoduché, ale v praxi zůstává velké množství dalších bariér – jazykové, psychologické, kulturní, právní, měnové, finanční, geografické a možná i další. A všechny tyto překážky pomáháme překonávat – na základě několika dotazů týdně jak od českých, tak, možná překvapivě, i od nizozemských firem. Navíc je zde důležité kvantitativní hledisko – český export do Nizozemska je cca 90 mld. CZK ročně (i po nedávném poklesu) a export např. do Číny (i pro mne světový trh č. 1) činí cca 38 mld. CZK a přestože ročně roste zhruba o 15%, tak se vsadím, že export do Nizozemska bude převyšovat ten čínský dle mých zjednodušených odhadů (extrapolace) min. do r. 2020. Takže, při vší úctě, sloužím v principu mnohem více firmám s větším objemem exportu než mí kolegové v Číně.

Takže, z výše uvedeného by mělo plynout, že ekonomická diplomacie je v rámci MZV jasnou prioritou a jsou jí také věnovány přiměřené zdroje. Podívejme se tedy, jaká je realita. Celkem 65% pracovního fondu všech zaměstnanců MZV je věnováno podpůrným procesům (tj. zajištění chodu resortu, včetně všech zastupitelských úřadů); 14% sledování a sběru informací; 9% konzulární službě, 8% vlastní zahraniční a bezpečnostní politice, z čehož zdroje věnované ekonomické diplomacii (tj. včetně, ale nejen, podpory podniků) činí cca 3% (údaje vycházejí z procesního auditu z r. 2006).

A co vlastně dělá konkrétní ekonomický diplomat, tedy já? Mé upřímné odhady jsou následující – cca 40% - účast, příprava a reporting na jednotlivých, většinou, ekonomických akcích; 20% - zpracování různých informací, včetně EU briefingů a dvakrát ročně aktualizace „Souhrnné teritoriální informace (viz http://www.businessinfo.cz/); více než 10% - zastupování konzulky; 15% - ostatní administrativní záležitosti a na podporu firem tak zbývá cca 15%. To je samozřejmě málo, ale občas mají firmy nebo jiné organizace přínosy i z ostatních uvedených činností (např. zasláním užitečné informace nebo upozorněním na zajímavou akci).

Ovšem nejradši ze všech činností mám tu, která by se dala nazvat hledání nebo „otevírání dveří“ – jako poslední a nejzajímavější příklad bych uvedl návštěvu firmy NXP Semiconductors v Nijmegenu, při které jsem doprovázel velvyslance J. Horáka. Jednalo se o velmi zajímavé setkání s Gerardem F.M. Beenkerem, vice-presidentem pro vědu a vnější vztahy. Jedná se o výjimečnou firmu, která je v mnoha svých produktech č. 1 nebo 2 na světě a do výzkumu a inovací investuje ohromné prostředky, takže pravděpodobně na této pozici zůstane nebo si ještě polepší a bude určovat i nové trendy. V případě zájmu rád zprostředkuji kontakt. Nejperspektivnější jsou možnosti spolupráce právě v akademické a výzkumné oblasti – na úrovni univerzit a/nebo v rámci různých dotačních programů EU, což se, naštěstí, již děje a více než bychom čekali. Na výzkumných projektech s NXP již spolupracují nebo se podíleli TESLA a.s., Merica s.r.o., ČVUT, VUT a Institut mikroelektronických aplikací s.r.o.

Dále bych rád všechny zájemce pozval na dvě akce („projekty ekonomické diplomacie“), na jejichž realizaci již několik měsíců pracuji a které se v případě úspěšného průběhu snad stanou také „success-stories“:

1. Recepce u příležitosti založení Česko-nizozemské obchodní komory, 5. června 2014 na rezidenci českého velvyslance v Haagu (http://www.mzv.cz/hague/en/economy_and_trade/the_reception_at_the_occasion_of.html)
2. Představení Visegradských start-upů v Nizozemsku, 25. září 2014, Erasmus Centre for Entrepreneurship, Rotterdam Science Tower (https://altxm.com/v4startups/)

Na závěr bych pak rád odpověděl na druhou část otázky – má smysl EU? Ano, a jsem rád, že to mohu doložit i čísly – viz nejnovější zpráva ING „Valuing a close connection“ (http://www.mzv.cz/hague/cz/obchod_a_ekonomika/ekonomicka_pridana_hodnota_evropske.html).

Můj druhý blog tak, doufám, aspoň trochu osvětlil smysl i praxi naší ekonomické diplomacie a naznačil její budoucí směřování (v rámci EU) – konkrétní akce, které snad svůj smysl také dokážou.

Roman Holý

Ekonomický diplomat ZÚ Haag

Pozn.: Tento blog není oficiálním stanoviskem MZV.

[1] “More than ever, foreign policy is economic policy.” US Secretary of State, Statement Before the Senate Committee on Foreign Relations, on January 24, 2013,  http://www.state.gov/secretary/remarks/2013/01/203455.htm

[2] http://blogs.usembassy.gov/eisen/2014/05/19/the-u-s-embassy-in-prague-is-open-for-business/